6 Dubový
Dubový. D. klesť, -reisig, extrakt, -holz- extrakt, Šp., štěpiny, -spaltholz, duha, křoví, růže, sloup, ...

5 Zdrobnělina
Zdrobnělina, y, f., die Verkleinerung. — Z. = zdrobnělé slovo, diminutivum, das Ver- kleinerungswort. ...

1 Kotel
Kotel, tla či tlu, m. Gt. kotle šp., poně- vadž se kotel nekončí na -li>, nýbrž na -ta Mkl. Cf. Brs. ...

3 Ssedati
Ssedati; ssednouti, ul, utí; (ssésti, zastr.), ssísti, ssedu, ssedl, ssezení (dění); ssedá- vati — dolů ...

9 Hlava
Hlava: griňa, hrinta, všiváreň Slov. Zát. Př. 66. a. H. motýlů, vz Exl. 8., brouků, vz Klim. VIL H. jak ...

7 Stíhati
Stíhati. Mkl. Etym. 323 b. — co. Stíhá zábava zábavu, Hrts., hra hru, Kká., rána ránu. Vrch. S. lúpež. ...

1 Kláda
Kláda, y, f., nekrátí prý v instr. sg., a v gt., dat., lok. a instr. pl. á v a, tedy: kládou, klád atd., ...

6 Málo
Málo subst. S málem lida. BO. Dobrého po málu. Dch. Ukrojte si, třeba bylo z mála. Us. Přk. A což tu ...

2 Ochoz
Ochoz, i, f., (zastr. ochoze, e, f.) = ob- choz, oběh, objití, der Umgang. O. člověka, kola. Jg. — O., ...

3 Symbolika
Symbolika, y, f. = znakosloví, die Sym- bolik. S. zvuková znázorňuje děje a zjevy přírodní buď jednotlivými ...

3 Škraloup
Škraloup (zastr. skraloup), u, škralou- pek, pku, škraloupeček, čku. m. == hustá mázdra na něčem vařeném ...

7 1. Zajíti
1. Zajíti. — abs. Když mělo slunečko zachoditi. Wtr. exc. Na to si dej z. chuť. Us. Fč. — kam (odkud ...

6 Gruň
Gruň, grúň = strán chrastím porostlá, na mor. Val., z rumunského, Mkl., lesnatá stráň, Němc. IV. 444., ...

2 Pustý
Pustý;pust, a, o = prázdný, kde nic není, zvl. kde lidí není, leer, wüst, öde. P. místo, V., město, Br., ...

5 Černý
Černý. Vz Mkl. Etym. 34. Č. uhlí (ka- menné), Steinkohle, smůla, .schwarzes Pech, měď (surová, Schwarzkupfer), ...

6 Dmouti
Dmouti. Cf. Bž. 25. Gb. v Listech filol. 1883. 133. a 449.: Dúti, strb. dati, dbma,, dtnesi, flare; Praes. ...

1 Černý
Černý; čern, a, o; komp. černější; črný; čerňounký, černínký, černíčký, černoučký, schwarz. Drahy černé ...

1 Horník
Horník, a, horníček, čka, m., pl. horníci. Bergmann, Bergknapp, Orthauer. Jg. H-ci kutnohorští, čáslavští. ...

1 1. Hoře
1. Hoře, e, n., hořkosť a bolesť srdce, Jammer, Leid, Herzleid, Gram, Wehmuth, Harm, Leidwesen, Weh. ...

3 Stříbrný
Stříbrný (stříbrň, a, o, zastar.) = ze stříbra, Silber-, silbern. S. zlaťák, Dch., pe- níze, Nz., medalie, ...

5 1. Že, ž, příklonná částka
1. Že, ž, příklonná částka. Omezuje pojem slova místněji a přisvojuje se 1. k im- perativu, když vůli ...

4 Východ
Východ, u, m. = vychození, vyjití, das Heraus-, Hinausgehen, der Ausgang. V. zboží, der Waarenaustritt. ...

7 Panský
Panský = pánům náležející. Panská sně- movna, das Oberhaus. Us. Pal. P. kuchyně každému nesvědčí. Bž. ...

4 Údol
Údol (1467. ), u, m., údolí (zastr. údolé, Ž. wit. 64. 14. ), n., údolíčko, a, n. = dolina, úvalina, ...

6 Měch
Měch = pijtel. Vz Pytel, Ž. wit. 29. 12., Hr. ruk. U. 612., D. 369., Šrc. 126., KRam. Slov., List. fil. ...

3 Štít, u, štítek
Štít, u, štítek, tku, štíteček, čku, m. = paveza k boji, cf. lat. scutum, cutis, litev. skydas, Schl., ...

4 Vymrskati
Vymrskati, vymrsknouti, skl, ut, utí; vymrskávati, vymrštiti, il, ěn, ění; vymršťo- vati = vyšlehati, ...

1 Marný
Marný, od mařiti. Vz Mz. 58. M., bez užitku, daremný, ničemný, neplatný, eitel, vergeblich, fruchtlos, ...

6 Kotel
Kotel, kutélek, kotlíček, kotlík. O skloň. vz Bž. 78. Got. katils Šf. Strž. I. 469. VMV. nepravá glossa. ...

6 Nalézati
Nalézati. Nalézají (ám). ZN. -— co, koho. Nalezli tělo pána Ježíšovo. ZN. Cestu n. Šml. Chcem-li jej ...

5 Zahubiti
Zahubiti, il, en, ení; zahubovati = zka- ziti, verderben, vertilgen, vernichten, aus- rotten. — abs. ...

1 Hora
Hora (zastar. hůra), hůrka, horečka, y, f. Der Berg. Pl. hory, hor, f.; ale v nom. a akkus. pl. také: ...

2 Prvohora
Prvohora, y, f., prvohoří, počáteční hora, das Urgebírge. Jg. Prvohory leží přímo na prahorách a obsahují ...

4 1. Vysoký
1. Vysoký; vysok, a, o; kompar. vyšší, sup. nejvyšší. Vz -eký. U lidu slyšeti jen vyší, vz šš. Kts. V., ...

4 1. Vinný
1. Vinný = od vína, z vína, k vínu ná- ležející, Wein-, V. réva, kmen, keř, les, hrozen, sud, zrno, ...

2 Patro, pátro
Patro, pátro, a, n., zastr. piatro, něco piatého, položeného, břevno atd. P. u pluhu = hřídel, Grendel, ...

5 Zora
Zora, y, zořice, e, f., zastr. od zr — zříti. Z. = ranní záře, die Morgenröthe. Alx. V. v. 673. (HP. ...

6 Jenž. Str
Jenž. Str. 620. a. 14. ř. sh. za je-n polož. Vz Jen (dod.). Vzorec vz také v Bž, 156. Jenž ve spisech ...

5 Zahoukati
Zahoukati; zahouknouti, knul a kl, utí; zahučeti, el, ení, losbrüllen, dumpf erschal- len, erkrachen, ...

9 Húzvorcevý
Húzvorcevý. Vz Húzvorc a v Mus. fil. 1901. 204. Hvězdokupa, ?, f. Pleiady atd. Vz Ott XVII. 456a, 462. ...

4 Vladař
Vladař, e, m., u starších obecně: vládař. V. = držitel, dohlížitel, der Eigenthümer, Besitzer, Inhaber, ...

5 Záhon
Záhon, u, záhonek, záhůnek, nku, zá- honec, nce, záhoneček, záhonček, čku, záhoníček, čku, m. = částka ...

2 Práh
Práh, gt. prahu, m. V pádech nepřímých sg. a v celém pl. vždy krátké a, Mk., Č., Bž. 79., D.; také: prah, ...

1 H1. = člověk
H1. = člověk. Daň, plat z hlavy (pohlavné). Tisíc Hlav (lidí). Po groši na každou hlavu. Jg. Kolik hlav, ...

6 Hodina
Hodina = čas. V MV. nepravá glossa. Pa. Míti jasnou hodinu (o choromyslných zvl.). Osv. Doby obratu (doby, ...

4 Vrchol
Vrchol, u, vrcholec, lce, vrcholek, vrchůlek, lku, vrcholík, u, vrcholeček, vrcholček, ečku, vrcholíček, ...

5 Žák
Žák, a, žáček, čka, m., žáče, ete, n., z řec. ()iá/.ovoc = 1. posel, 2. průvodce; sluha; středolat. ziaconus. ...

1 Důl
Důl (dříve: dol), gt. dolu, důlek, lku, dolík, u, důleček, odolíček, čku, dolinek, nku, m. — D. = příkop, ...

1 Horní
Horní, horný, horský = s hory, k hoře náležející, Berg-. H. vrch. Troj., bohyně, pes, stehlík, krkavec, ...

4 Výška
Výška, y, f., die Höhe. V. v obecném smyslu, v geometrii, ve fysice, v astronomii. Vz S N. V. tlaku (tlakoměrná, ...

6 Dlouhý
Dlouhý. Ct. Mkl. aL. 272., Mz. v List. filolog. VII. 44., Mkl. Etyin. 40. (strslov. dteh'fc). Po d. mluvení. ...

1 Chlap
Chlap, a, m. — Ch. = nešlechtic buďsi mešťan, buďsi sedlák. Ein Unadeliger. Král móž znovu chlapa za ...

2 Perissologie
Perissologie, e, f., z řec., sporomluv, hro- madí slova ne tak za příčinou určitosti a dů- razu rhetorického, ...

2 Pata, patka, patička
Pata, patka, patička, y, f. P., spodní nejzadnější část chodidla. S. N., Km. J. 257. Die Ferse. To se ...

5 Bílý
Bílý. Cf. předcházející bilulenký — bi- l'utký a Mkl. Etym. 12. Bílí kněží, die Prä- monstratenser. Dch. ...

5 Zelený
Zelený; zelen, a, o, grün. Z. tráva, V., bylina, píce, drn (trávník), žába, ještěrka, housenka, barva, ...

6 Jesep
Jesep. Mkl. aL. 76., Mkl. Etym. 334. J. = štěrk, Schutter. Vc. Pr. 51, Frč. G. 37. J. smíšenina hranatých ...

4 Vlčí
Vlčí = od vlka, vlku náležející, Wolfs-, wölfisch. V. kůže (vlčina), kožich, útok, V., chrup, barva, ...

5 Zvýšiti
Zvýšiti, zvyš, zvýše (íc), il, en, ení; zvy- šovati = vysoko něco postaviti, povýšiti, hoch machen, erheben, ...

8 H
H se psalo literou h, někdy hh. H jest střídnicí za starší g: hora z gora. H změněno v ch: chmatati v. ...

1 Bílý
Bílý, (běl, a, o; bílo), komp. bělejší; běloučký, bělounký, běloulinký = bílé barvy (weiss); čistý (weiss, ...

4 Vypáliti
Vypáliti, pal, pále (íc), il, en, ení; vy- palovati = spáliti, popáliti, ganz aufbren- nen, alles ausbrennen; ...

7 Pravý
Pravý. Mkl. Etym. 264. P. = rovný, rec- tus. Ž. wit. 7. 11. — P. = náležitý atd. P. Bůh, Výb. II. 22., ...

1 G
(G je souhláska hrdelní. Průlina, kterou se béře proud mezi kořenem jazykovým a zadním patrem i čípkem, ...

2 Pohoří
Pohoří, n., das Gebirge, die Bergkette, -reihe. BO. P. jest řada hor souvislých. P. jest onen tvar vysočiny, ...

4 Trn
Trn, u, trnek, nku, trník, u, trneček, trníček, čku, m. Vz Trní. Trn jest pichlavý výrostek z kůry, spina, ...

5 Zadní
Zadní, kompar. zadnější, zazší = který zadu jest, ne přední, der Hintere. Z. noha, díl, pokoj (také: ...

3 Stěna
Stěna, y, f., stěnka, stínka. Šp. Strsl. stěna murus, sr. got. stains a lit. sena. Mkl. B. 117. — S., ...

3 Síti
Síti, seti (zastr. sáti), seji (síji), siji (zastr. sieji); sij, sej; seje (íc); sel (sil), sil (zastr. ...

5 1. Zápor
1. Zápor, u., m., zápora, y, f. = zapření, zapírání, die Verleugnung. Na z. Us. Chodí tam na z. (tajně). ...

5 Zaplakati
Zaplakati, pláči, plač, pláče (íc), al, ání; zaplakávati, anfangen zu weinen, in Thränen ausbrechen. ...

5 Zavolati
Zavolati, zavolávati = začíti volati, za- křiknouti, auf-, losschreien, aufrufen, einen Schrei von sich ...

4 1. Vrabec
1. Vrabec, bce, vrabeček, čka, vrab- číček, čka. m. (vrab, Ros., vrablec, Sych., vrabikové, MV., na Slov. ...

1 F
Při f a v jest průlina ústní, kterou se proud bráti má, s jedné strany (z dola neb s hora) rtem a s druhé, ...

2 Parallelism-us
Parallelism-us, u, m., lat., opětování též myšlénky větami synonymními. Tomu, kdožkoli se bojí Pána, ...

2 N se vsouvá
N se vsouvá u pádů zájmena třetí osoby (on, ona, ono) řízených předložkami (do sku- penin kj, dj, vj, ...

3 Skála
Skála (na Mor. a Slov. skala), skalka, skálečka, y, f., skalice, e, f., skalí (zastr. skalé), n. O krácení ...

1 A se střídá
A se střídá (vz Střídaní) s jinými samo- hláskami: 1) s e t. j. místo staršího a pů- vodního a nastoupilo ...

2 Péče
Péče, e, f. P. m. pekja, péča od pek (peku), péci se = starati se. Vz Péci (na konci). Ht. Cf. Gb. Hl. ...

3 Svatý
Svatý (zastr. světý); svat (zastr. svět), a, o; komp. svatější (Hus) a světější (od sta- rého: světý); ...

4 Vrch
Vrch, u, vršek, šku, vršíček, čku, m., pl. vrchy, ale také vrcha. Mk. Vrcha (pl. ) ve vých. Čechách. ...

9 A
V nářečích východních se ? ? nom. vzoru , duša' místy zachovalo: meza, věža (na Zlín- sku), slepica (na ...

1 Hráti
Hráti, hraji n. hrám, áš atd.; hrál a hral v již. Čech. jen: hral, hrali. Kts. Ve vých. Čech. jen: hrám, ...

4 Vrstva, vrstevka
Vrstva, vrstevka, y, f., vrstev, stve, f. Koř. vrd = růsti anebo vrt = vrátiti. Gb. Hl. 107. Cf. Ht. ...

4 Ven
Ven, gt. vně, lok. na vněch, subst.; ji- ných pádů se neužívá. Tvarů ven a vně užíváme nyní jako příslovcí. ...

7 Rozum
Rozum = rozumění. Písař má svědomie, tak jakž svědci praví, po nich psáti, nic neopravuje z sebe, tref ...

1 H
Průlina, kterou se béře proud mezi kořenem jazykovým a zadním patrem i čípkem, jest při h a ch užší nežli ...

1 Běžeti
Běžeti, im, 3. pl. běží, běž, běže (íc), el, eni; běhati, běhávati = rychle jíti; utíkati; pomíjeti; ...

5 Zvyk
Zvyk, u, m. = náklonnosť, jisté city mí- vati, něco často chtíti a činiti bez svědomosti příčin k tomu, ...

1 Les
Les, a nebo u, m., lések (strč. ), lísek, sku, lesík. Zastr. lok. sg. lesi: na buku v lesi (ne: v lesí. ...

4 Veliký, velký
Veliký, velký; velik, a, o; komp, větší, věčší, věčí (vz čs), větčí, na Slov. vatší, zastr. veličejší; ...

1 Jeti
Jeti. Přehlasovaný kmen jed z jad obje- vuje se jen ve tvarech kmene přítomného času: jed-u, -eš, -e, ...

5 Červený
Červený, Č z k: krev-červený. Gb. Hl. 109. Cf. Mkl. Etym. 33. Č. jako měsíček na úplňku (hl. když vychází). ...

6 Hlava
Hlava. V MV. nepravá glossa. Pa Cf Mkl. Etym. 70., Slov. zdrav. H. zadní, der Hinterkopf, Šp.; h. kančí, ...

3 Stopa, stopka, stopečka, stopička
Stopa, stopka, stopečka, stopička, y, f. S. od sto (sto-jím), p jest vsuto. Šf. — S., spodek nohy (chodidlo, ...

4 Užitek
Užitek, zřídka úžitek, tku, užiteček, čku, m. Užitek dle: dostatek, požitek, na- činek (skrojek chleba); ...

3 Slza, y, slze
Slza, y, slze, e, místy sluza, y (dříve: silza, sleza), slzička, slzinka, y, f.; v již. Čech. slouze, ...

2 Nésti
Nésti, nesu, neseš, nese, neseme, nesete, nesou; nes (nesiž), nesme (nesmež), neste (nestež); nesa, souc, ...

3 Spadnouti
Spadnouti, dnu, dni, dna (ouc), dl a dnul, dnutí a dení; spadati, spadávati, spado- vati = spadnouti ...

2 Obměkčování
Obměkčování, n,, die Erweichung. Měk- kou výslovností jmenuje se výslovnosť pod- nebná, na př. při souhláskách ...